Peking je fascinující exotické velkoměsto, které roste takovým tempem, že je každý rok zcela jiný, i zde nahradily moderní mrakodrapy tradiční čínské domy, avšak centrum města a jeho největší kulturní poklady si své místo drží už po staletí a ukazují nám pestrou minulost této velké země.
Palác se nachází přímo uprostřed Pekingu a je perlou čínské architektury. Palác je velice rozsáhlý a zahrnuje několik síní, zdobené brány, zahrady a i chrámy. Je rozdělen na přední a zadní část, kde přední část je reprezentativní a zadní obytná. Zadní části se mimo jiné nazývá Zakázané město. Při vstupu do zakázaného města musíte projít hned třemi bránami, samotné město je obehnáno 50 metrů širokým vodním příkopem a 7 metrů vysokými hradbami.
Nejvýznamnější chrám, který lze najít v okolí císařského paláce. Nachází se jižně od paláce a každoročně se zde odehrával za přítomnosti císaře rituál prošení za dobré počasí a dobrou úrodu. Pokud si budete chtít chrám prohlédnout je doporučeno chodit stejnou trasou jako bývalo zvykem u posvátných průvodů. To znamená začít u zadní brány, pokračovat k síni Císařského nebe, poté do síně půstu a nakonec k oltáři. Oltář je zdoben třemi stupni, kde každý z nich něco symbolizuje – Nebe, Zemi a člověka.
Neboli palác klidu a harmonie je jednou z nejvýznamnějších náboženských staveb Pekingu. Postaven byl již roku 1694 a původně to byl princův palác, ale později ho nechal přeměnit na Lamaistický klášter, ve kterém stejně jako dnes žijí a studují mniši. Uvnitř je několik nádherně zdobených síní, ve kterých můžeme spatřit sochy historicky nebo nábožensky výjimečných osobností. Největší socha měří 18 metrů a je to socha Buddhy Maitréji, která je vyřezaná ze santalového dřeva.
Palác dostala roku 1752 darem matka císaře Qianlonga. Ten nechal palác vystavět na Hoře dlouhého života. Nějakou dobu v paláci pobývala císařova konkubína, která celý palác včetně jeho okolí zvelebila. Taktéž nechala v zahradě harmonie a ctnosti vystavět divadlo s moderním vybavením. V divadlo se hraje i v současnosti a tehdejší rekvizity jsou vystaveny na přilehlém nádvoří. Letní palác je obklopen rozlehlými zahradami a také jezerem. Vzhledem k tomu, že palác byl obýván císařskou rodinou, tak jsou jeho interiéry bohatě zdobené a z oken se naskýtá nádherný výhled na okolní zahrady a jezero.
Je největším pekingským náměstím, které má rozlohu 44 hektarů. Toto náměstí bylo významným bodem v historii Číny, kde se odehrálo mnoho milníků. Mezi ně patří i protest proti čínskému komunistickému režimu, který se odehrál roku 1989. Dnešní podobu získalo náměstí roku 1959, kdy na jeho západní straně vznikla Velká síň lidu, což je čínský parlament. Přímo naproti parlamentu se nachází Muzeum čínských dějin. Uprostřed náměstí stojí Památník lidových hrdinů s nápisy Čou En-laje a Mao Ce-Tunga. Na jižní straně náměstí se nachází Mauzoleum předsedy Maa.
V tomto muzeu se vyskytuje nabalzamované tělo někdejšího předsedy čínské komunistické strany, Mao Ce-Tunga, který zemřel v roce 1976. Je to jedno z nejpodivuhodnějších čínských muzeí.
Galerie se nachází v budově, která v sobě mísí sovětské a čínské architektonické prvky. Vznikla roku 1959 a na její ploše 6 000 metrů čtverečních jsou vystavována díla čínských autorů z různých dob. Občas zde uvidíte i tvorbu umělců ze západu.
V muzeu lze najít téměř celé dějiny Číny a proto je největším historickým muzeem v celé Číně. Expozice jsou rozděleny podle politických období. Mezi exponáty patří i archeologické předměty jako jsou sošky nebo keramiky z dávných dob až do roku 1840, kdy byla opiová válka. Ve stejné budově se nachází i muzeum revoluce, jehož expozice jsou zaměřeny na období od opiové války až do vzniku Čínské lidové republiky roku 1949.
Za navštívení stojí i komplex budov z LOH, které se konaly v roce 2008. Nejznámější budovou je stadion „Ptačí hnízdo“, který pojme až 90 000. Známý je i hotel připomínající pochodeň nebo asi 3 kilometry dlouhá olympijská promenáda.
Velká čínská zeď Je vzdálena asi 2 hodiny jízdy z Pekingu. Samotná zeď vede přes asi 900 metrů vysoké kopce. Celkově je velká čínská zeď i se všemi odbočkami delší než 8 000 kilometrů, na výšku má 9 až 12 metrů a široká je přibližně 10 metrů. Stavba zdi započala roku 221 př. n. l . Původně byla postavena jako obranná zeď Číny a její stavba byla nařízena císařskou mocí. Úmrtnost při stavbě se pohybovala mezi 30 – 50 %. Na zdi se celkově nachází 25 000 strážních věží. Výhled a samotná procházka jsou nezapomenutelnými zážitky na celý život. Součástí Velké čínské zdi je i její muzeum, které se nachází v nejoblíbenějším úseku zdi – Badalingu.
Císařské hrobky dynastií Ming a Čching je řada několika hrobek čínských císařů. Hrobky se nejdříve umísťovali v provincii Nanjing, ale později se začali pohřbívat blíže k Pekingu. Tak jak známe už od egypťanů, kde se faraóni ukládali do sarkofágů a pyramid tak i číňani pohřbívali do velkolepých hrobek. Ikdyž jsou tyto mnohem mladší než egyptské, pro místní obyvatele jsou hrobky velice důležitou součástí historie a i z tohoto důvodu jich většina od roku 2000 patří na seznam kulturních památek UNESCO.